MATURITNÍ ČETBA – co doporučuji a čemu se vyvarovat jako čert kříži

12. června 2017 v 0:29 | Kuba |  CO ČTEME
Všichni, co jsou na střední, to znají. Maturitní četba je pro mnohé zlo, pro mnohé obrovský problém a někteří jí zbožňují. Pro mě byla mnohdy utrpením a mnohdy radostí. Přeci jen jsem se díky ní seznámil s mým současným oblíbencem Johnem Irvingem. Zamiloval jsem se díky ní do básní Václava Hraběte a Františka Hrubína. Objevil jsem kouzlo absurdního dramatu, beatnických básní a Fuksových hororových próz.

Rád bych vám tedy ukázal (a doproučil), jaké (převážně) skvosty jsem měl v maturitním seznamu já.



1. Lakomec - Moliére

Klasicistní dílo francouzského dramatika o lakomém Harpagonovi. Krátké, zábavné a výstižné. Nadčasové, jelikož lakomí lidé chodí mezi námi i dnes. Konec lehce absurdní.

2. Gulliverovy cesty - Jonathan Swift

Jedno z nejlepších děl v mém seznamu. Skvělé popisy, skvělé barvité vyprávění. A když se zamyslíte nad dějem, tak jej lze krásně zasadit do soudobých poměrů v Anglii. Ideální na okecávačku při zkoušení.

Jedná se o čtyřdílný román o cestování Lemuela Gullivera. Lemuel se postupně dostává do rozdílnýchmíst s různými "typy" lidí. Od Liliputů po lidem nadřazené koně.

3. Jeptiška - Denis Diderot

Román francouzského osvícence Denise Diderota o klášterech ve Francii. Kritika církve, kritika lidské nátury. Toto dílo je trochu zvláštní, ale je to skvělý čtenářský zážitek.

4. Povídky - Edgar Allan Poe

Hororvé povídky od Edgara jsou jedinečné, děsivé a neskutečné. Ať už je to Černý kocour, Zrádné srdce, Jáma a kyvadlo nebo (má oblíbená) Pád domu Usherů.

5. Kulička - Guy de Maupassant

Tohle je ona osudná pětka, kterou jsem is já osobně vytáhl. Bohužel jediná, co jsem opravdu nechtěl. Není náročná, ale je nudná. Alespoň, že byla o prostituci.

6. Kuře melancholik - Karel Josef Šeljhar

Těžce depresivní, pesimistická a naturalistická kniha. Krátká, plná přechodníků, ale skvělá. Toto je jedna z těch knih, která ve vás nechá odpor k lidské rase, pochopení a plno emocí.

7. Čekání na Godota - Samuel Beckett

Moje druhé antidrama. První byl Nosorožec od Ionesca a již tehdy jsem byl nadšen. To, co ale přišlo s Beckettem, jsem absolutně nečekal. Estragon i Vladimir mi přirostli k srdci. Byli to takoví troubové, kteří přesně věděli co říct, přestože neříkali nic. A také mě naučili nadávat do potratů.

8. Audience - Václav Havel

Další ze série absurdního dramatu v mém seznamu. Ne tak skvělé jako Čekání na Godota, ale stále vtipné a dobře rozebíratelné u maturity.

9. Dobytí severního pólu - Smoljak a Svěrák

Jedna z mých vytoužených knížek, co jsem si chtěl vytáhnout. Cimrmana miluji. Dobytí je naprosto geniální. Svěrák se Smoljakem přesně ví, jak využívat jazyk, kdy použít vulgarismus, kdy být vtipný a kdy přenechat naprosto vážnou tvář hercům. A Vyšetřování ztráty třídní knihy a Dlouhý, Široký a Krátkozraký jsou snad ještě lepší.

10. Kvílení - Alen Ginsberg

Moje nejoblíbenější beatnické dílo. Plné zármutku, plné deprese, ztrápení ze života. Kvílení je plné emocí, které prostě při čtení pocítíte také.

11. Edison - Vítězslav Nezval

Dva dny před maturitou jsem si všiml, že v seznamu nemám Těžkou Hodinu od Wolkera ale Edisona od Nezvala. Strach a zděšení. Naštěstí není Ediosn tak dlouhý a mezi filozofií a politologií jsem jej zvládl přečíst. A byl jsem příjemně překvapen. Tak především byla příjemná změna, že se jedná o dílo s PRAVIDELNÝM SDRUŽENÝM veršem. Mé srdce zaplesalo. Po volném verši, nepravidelném rýmu bylo fajn si přečíst krásný rytmický trochej.

12. Romance pro křídlovku - František Hrubín

Tato báseň je něco úžasného. Po prvním přečtení jsem byl zmaten. Není to nejjednoduší báseň, o to více je citlivá a jemná. Je o platonická lásce, o fyzické touze po sexuálních zážitcích, o smrti a o lásce. O tom všem tato báseň je. A o mnohem a mnohem více.

13. Blues pro bláznivou holku - Václav Hrabě

Vladimír Mišík a jeho píseň Variace na renesanční téma je jedna z nejznámějších českých písní. O to větší překvapení pro mě bylo, když jsem zjsitil že text je od autora, kterého máme v doporučené četbě k maturitě. Václav Hrabě zemřel ve 24 letech na otravu plynem. Lze řící že zemřel básnickým způsobem, ale jeho smrt je pro českou literaturu obrovskou ztrátou. Celkově s ním velmi sympatizuji a to, že nestihl napsat více a více projevit své názory mi láme srdce. Jeho báseň OPILÉ NĚŽNOSTI mi přirostla k srdci a považuji to za vrchol mé básnické vášně.

14. Pán much - William Golding

Jako malý jsem miloval Foglarovky a tato kniha o chlapcích přežívajících na ostrově je něco, co jsem si musel přečíst. A jsem rád, že jsem se tak rozhodl. Příběh je skvělý, má spád a ačkoli si mnoho mých spolužáků stěžovalo, že je to o ničem, já v tom to poselství našel.

15. Svět podle Garpa - John Irving

Tohle bylo, prosím, moje největší přání na otázku. Svět podle Garpa je jednoduše dokonalý román. Jsem tak hrozně rád, že jsem se díky němu dostal ke knihám Johna Irvinga, protože není náhoda, že mezi mé nejoblíbenější knihy patří právě dvě od něj. Ještě více se mi snad líbily Pravidla moštárny, které si čtu kdy můžu a chci se uklidnit. Irvingův jazyk, styl psaní a zvláštní druh humoru je absolutně bez chyby. MILUJU, MILUJU, MILUJU.

16. Krysař - Viktor Dyk

Krysař je příjemně krátká novela založená na saské pověsti o zemi Sedmihradské. K této knížce asi více říkat nemusím. Je krátká a čtivá, ideální k maturitě.

17. Spalovač mrtvol - Ladislav Fuks

Když jsem tuto knihu četl, tak jsem měl divný pocit u žaludku a po zádech mi běhal mráz. Tato kniha vám nedá spát. Je..jiná? Tato kniha nejde jen tak popsat, ta se musí zažít. Karl Kopfrkingl je zvláštní druh tvora. Psychopat lidumil. A doporučuji filmové ztvárnění v hlavní roli s panem Hrušínským.

18. Ostře sledované vlaky - Bohumil Hrabal

Hrabalovo próza je náročná na čtení. Co stránka to dvě věty, složitá souvětí, zvláštní spojení. Ale skvělý příběh.

19. Anděl - Jáchym Topol

Kniha o hledání sebe sama, snahy se odprostit od minulosti. A také o hledání zvláštní přísady do drogy. Zasazeno do pražského Smíchova a okolí Anděla.

20. Hrdý Budžes - Irena Dousková

Humorná kniha o době normalizace očima sedmileté Helenky. Dvacet kapitol o zvláštních příhodách, které každý den trápí malou Helenku. A také jak to má Helenka s jejím hrdinou Budžesem.

Neměli bychom zanevřít na klasiku. S klasikou jsou spojené pojmy jako povinnost, nuda, náročnost. Přitom právě v klasické literatuře se najdou největší skvosty našich literárních životů.

Čtěme klasiku!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.